Od stolu Markét Jílkové, maminky 2,5leté Malvínky:

Milá maminko z Liberce (a okolí),

Nesnáším, když je hnusně a říkám si, že bych někam ráda s malou zašla. Nakonec totiž skoro vždycky skončím doma. Není kam. A neustále si brát kafe do kelímku už mě nebaví.

A možná i vy cítíte, že byste si ráda odpočinula, někam s malým vyšla, ale nevíte kam...

Takže jaké možnosti teda v Liberci máme:

Možnost 1: Jít do obyčejné kavárny, kde nás vraždí pohledem...

Tohle nepřipadá v úvahu. Nefunguje tam zázemí, často tam není ani přebalovák. A nejhorší na tom jsou ty vražedné pohledy všech okolo.

Jako bych mohla za to, že se děti přirozeně nudí a nemají tam žádné vyžití. Jako bych mohla za to, že je omálovánky zabaví na 10 minut, a pak vymýšlí blbosti a lezou po stolech.

Chtěla bych je vidět, jak by malým vysvětlili: “Hodinu čekej u stolu, nezlob a v klidu počkej, až si máma vypije kafe.” 😁

Možnost 2: Pár kaváren pro maminky se starými hračkami...

Byla jsi někdy v takové? V Liberci je kaváren pro maminky s dětmi málo a v centru ještě míň. Než někam dojedu, tak to trvá. To bych ale nějak ještě překousla. 

To, co nepřekousnu, je ten malý prostor pro děti. Koberec 2x2 metry. Nějaké staré, upatlané hračky jen pro úplná prťata. Pár špinavých stavebnic. Jedna kuchyňka. A tím to hasne. Bývá to tedy malý a ne úplně líbivý prostor a já na dcerku musím dávat neustále pozor.

Takže ne, ani tam si neodpočinu. A když se k tomu přidají otrávené pohledy personálu, mám chuť třísknout dveřmi a už se nikdy nevrátit. Co s tím?